Chorvatsko 2014

Moře, skály, levandule, víno, olivový olej, zmrzlina,... a někdy i ohromné množství lidí, to také může kdekomu připadat typické právě pro Chorvatsko. Na Mljetu ovšem nic takového není (a pokud ano, tak v mnohem menší míře). Mileráda bych připsala něco víc, ale zvýšila bych tím riziko, že to bude znít jako vytržené z nějaké cestovatelské brožury. Nezbývá, než se tam podívat.

Ó, Porto.

Další z prázdninových zážitků, neboli božská vesnička Uva v Portuglsku. 

Mezinárodní letní workcampy jsou podle mého nejlepší způsob cestování, dobrodružství a nakonec taky trochu přiučení cizím jazykům.. 

Budovy, co tak  přitahují pozornost jsou vlastně holubníky. Říká se jim palombar a jedna stejnojmenná dobrovolnická organizace pořádá workcampy na jejich rekonstrukci.

To už je pouze chuťovka léta, když sedíte na podzim u hrnku čaje (lady Gray vystřídal prince of Wales) a z okna vás straší ten nečas. Nahoře jen další vesnička na severu Portugalska. 

Dole pak levý břeh řeky Douro, chlouba celého města, jelikož se tu v přibližně 30 sklípcích ukrývají tekuté klenoty. Portské víno. 

Navečer se toto místo mění v kulturní checkpoint každého turisty, ale ani tak to nekazí atmosféru v  jižanském stylu. 

Jeřáb v Berlíně

Jeřáb, tentokrát na prázdninách v Berlíně.
Dále potom jeden z mnoha snímků z parku Sanssouci (Postupim), který patří mezi památky UNESCO. Abych to přiblížila, Lednicko-Valtický areál, ale velký jako Stromovka. Samozřejmě po Německu, tedy krásnější, upravenější a známější, ať už souhlasíte s předešlými nebo ne.

Tady je pro změnu snímek z Berlínského sídliště.  Člověk by nevěřil, že přesně v místě, kde končí snímek, začíná někomu balkón se zrezivělým zábradlím.
V tu chvíli dokážu přemýšlet nad jedinou věcí, a to jak někoho mohli nechat postavit tohle zvěrstvo. Potom se ozve další hlásek, který se nadchne pro provokaci v tak zjevném kontrastu.
A o tom Berlín je.
Atmosféra dokonalého skloubení ultramoderní architektury s barokními kostely, budovy parlamentu nebo  holandskou čtvrtí.